V internetovém průzkumu nám odpovědělo osm desítek osob na otázky spojené s queer vztahy na dálku. Projděte si výsledky, v některých oblastech jsou docela překvapivé – např. jak chápeme platonický vztah přes internet?

Dotazník vyplnilo 54 žen a 27 mužů, tedy dvě třetiny žen. Z toho se 52 z nich hlásí k homosexuální orientaci, 22 k bisexualitě a jeden dotazovaný také k transgender.

Nejpočetnější skupinou, co se věku týče, byli respondenti od 18 do 22 let, (37.04 %), následováni respondenty ve věku 23 až 27 let (30.86 %) a 28 až 32 let (12.35 %). 18.64 % bylo pak mladších 17 let, starších 32 let bylo 11.11 %.

44.44 % dotazovaných bydlí ve velkoměstě nad 100 tisíc obyvatel, 19.75 % v malých městěch do pěti tisíc obyvatel a 18.52 % ve městech od dvaceti do sta tisíc obyvatel.

Jak dlouho trvaly tyto vztahy na dálku? To najdete v grafu níže.

Další otázka se týkala frekvence, s jakou se respondenti vídávali se svojí známostí na dálku. Celých 50 % dotazovaných se vídalo pouze jednou za 14 dní, 12.90 % se vídalo dvakrát týdně, 9.68 % se mohlo se svojí polovičkou vídat jen o víkendech.

27.42 % respondentů uvedlo, že jezdí půl na půl, tzn. „Jednou ty, jednou já“. Většina respondentů však cítí, že jsou to právě oni, kdo jezdí více.

Náklady na takový vztah na dálku si dělí 51.61 % dotazovaných přesně napůl, 32.26 % dotazovaných hradí veškeré náklady a 16.13 % nemusí hradit nic.

Vztahy na dálku nejčastěji probíhaly u partnerů, kteří od sebe žili 101 až 500 kilometrů (celých 67.74 %), 51 až 100 kilometrů dělilo zhruba 14.52 % a vzdálenosti nad 501 kilometrů muselo překonávat až 9.68 5 dotazovaných.

Nejčastějším dopravním prostředkem byl vlak (a pak že České dráhy ztrácejí zákazníky!), který „ulovil“ celkem 62.9 % cestujících, 46.77 % pak jezdí autobusem, 27.42 % autem a 6.45 % zadaných k dopravě za protějškem využívá dopravy letadlem.

Vztahy na dálku asi nejsou moc oblíbené, z respondentů mělo víc jak jeden vztah na dálku pouze 38.71 %. 40.32 % vyplňujících bylo v okamžiku odeslání nezadaných, 27.42 % mělo vztah na dálku a 32.36 % mělo vztah, kde se s partnerem pravidelně vídají.

Zajímavé výsledky přinesla otázka ohledně platonického dopisování přes internet, kdy se respondent s protějškem neschází, ale pouze s ním zprostředkovaně komunikuje. 72 % respondentů takový vztah za vztah na dálku nepovažuje, 13.33 % naproti tomu ano.

Šance na přežití jsou podle vyplňujících docela vyrovnané, 37.33 % v to nevěří, 33.33 % věří, že vztah na dálku může přežít dlouhodobě a 29.33 % nebylo schopno se přiklonit na tu či onu stranu.

A teď výběr nejzajímavějších individuálních odpovědí:

Co považujete za nevýhody vztahu na dálku?

absence toho druhého, stýskání

– strach z nevěry

– blok ve sdílení aktuálních pocitů a událostí

– cestovní náklady

– klesající důvěra v toho druhého

– nedostatečný fyzický kontakt

– nemožnost být s partnerem v důležitých okamžicích, nemožnost být jeden druhému oporou

– závislost na komunikačních médiích jako je mobil, facebook, skype…

– „sejde z očí, sejde z mysli“

Naopak výhody, které respondenti vypíchli:

– člověk není omezován, může si dělat, co chce

– partneři jsou si vzácnější

– soukromí

– nedojde k rychlému omrzení se toho druhého

– nehrozí ponorková nemoc ani stereotyp

– partneři si nelezou na nervy (tato odpověď se objevila opravdu často!)

Více než třetina dotazovaných však uvedla, že ve vztahu na dálku žádné výhody nespatřuje.

Tak tedy, jak to máte aktuálně vy?

Máte-li dlouhofungující vztah na dálku, jak ho udržujete? V čem spočívá to tajemství? Podělte se v sekci Komentáře!