Láska jak něžný závan větru,
Jest posvátný chrám,
Nejkrásnější barvy květů,
Tu já v srdci mám.

Toužím být skála,
O kterou se tvé tělo opře,
Nechci, aby ses těchto citů bála,
Ale aby jsi spatřila barvu moře.

Chci malovat tě barvou duhy,
Vpisovat tě do řádků,
Obtahovat čáry, kruhy,
Neboj se, tak je to v pořádku.

Cítit tvé rty, slyšet tvůj dech,
Pozorovat měsíc v tvých očích,
Dotýkat se tvé kůže hebké jako mech,
Začít s východem slunce, končit nocí.

Vzdalovat se, zároveň však být ti blíže,
Mávat křídly, létat..
Jsi svobodná, žádné mříže,
Jen mi pomoz vzkvétat..

Nech mě přivonět k tvým vlasům,
Nech mé ruce hrát,
Tak podlehni těm v srdci hlasům,
Buď tu se mnou, nechoď spát..

Opité vůní přírody a lásky,
V euforii zamčeni,
Vítr fouká na tvé vlásky,
Na roštu lásky pečeni.

Sladký vánek, lehký náraz,
Naše těla spojené,
Od úst stoupá pára,
Už nikdy více bezcenné..