V rámci doprovodného programu k Prague Pride 2012 se ve čtvrtek 16. srpna v Klubu 21 konala panelová diskuze Teplá televize. Klub je docela malý, takže atmosféra byla velmi příjemná a komorní.

Diskuze se zúčastnila teoretička televizní kultury Jana Jedličková, dramaturg České televize Filip Novák (který stojí za pořadem „Q“), programový ředitel televize Barrandov Janis Sidovský, dokumentarista Dan Kupšovký a LGBTIQ aktivista Ladislav Zikmund-Lender. Na diskusi se probírala především viditelnost LGBT lidí v televizi, obecné vnímaní takovýchto postav na obrazovce a třeba také jak vzniká pořad „Q“. Diskuze byla rozdělena na fikční a nefikční formáty, např. seriály a filmy versus dokumenty a zpravodajství.

Začalo se rozebíráním toho, jakým způsobem se v počátcích objevovaly neheterosexuální postavy v televizi a jak byly vyobrazeny. Jak asi tušíte, nebylo to nic povzbudivého. Gay a lesbické postavy byly především kriminálními živly, vrahy, upíry nebo oběťmi. Pokud se člověk neměl takové postavy vyloženě bát, měl se před ní mít minimálně na pozoru. A jestli se jí stalo něco špatného, tak to bylo právě kvůli odlišné orientaci. V osmdesátých letech pak bylo zlepšení zbrzděno velkou vlnou nemoci AIDS, která se jednoznačně přisuzovala homosexuálům a vrhala na ně ještě horší světlo.

Jako první vlaštovku tak někteří dodnes považují americký seriál Queer As Folk, který se jako první věnoval vyloženě LGBT postavám, byl o nich a pro ně a zachycoval každodenní starosti, radosti, lásky a problémy. Tento americko-kanadský seriál se u nás nikdy nevysílal, dočkali jsme se pouze některých epizod uvedených v rámci festivalu Mezipatra v roce 2005. Více o seriálu například zde. Co je zajímavé, že seriál podle průzkumů sledovaly ze 60 % heterosexuální ženy.

Seriálem s velkým množstvím gay postav, který již několik let válcuje obrazovky po celém světě, je americký počin Glee. Jana Jedličková je však spíše toho názoru, že seriál obsahuje takový počet homosexuálů, který odpovídá realitě v USA, stejně jako je v seriálu daný počet postav podle rasy nebo vyznání. Tj. na x bělochů je v seriálu x afroameričanů, x hispánců, na x heterosexuálů zase x gayů a tak dále. USA se v tomto snaží vyhovět všem a nechce si nikoho „znepřátelit“, resp. ho utlačovat tím, že se bude tvářit, že ta a ta minorita neexistuje. Na druhou stranu dochází podle Jedličkové k trošku nereálnému zobrazování gay postav, kdy v Glee asi těžko kdy uvidíme butch lesbu. Homosexuální ženy zde budou prostě ty krásné modelkovské američanky, právě aby se to líbilo všem. Navíc homosexuální vztahy v seriálu jsou vyobrazovány jinak než ty heterosexuální a je jim také věnováno mnohem méně prostoru.

Co se týče transgender postav, jistě si vzpomenete na tu z komedie Ace Ventura: Zvířecí detektiv s Jimem Carreym z roku 1992. Ale teď vážně :). Podle Jany Jedličkové podléhají transgender postavy mnohem větší stereotypizaci nežli gayové a lesby a není divu. Televize jako taková představuje hlavně rodinné médium pro všechny a aby měl pořad sledovanost, musí se líbit co největšímu počtu diváků. Její úvahu o transgender postavách v televizi najdete na této adrese, doporučuji vám to k přečtení. Dozvíte se tam například, že tou první transgender herečkou, která hrála transgender roli, byla nejspíše Candice Cayne v americkém seriálu Dirty Sexy Money.

Dovedete si představit český seriál, který by byl primárně určen nám, queer lidem, resp. LGBT komunitě? Něčeho takového se podle diskutujících nedočkáme (pomiňme český seriál Poker Face, který je k vidění na serveru luklife.cz, určitě je to zajímavý pokus, ale na televizi to asi nenaladíme). Proč? Český rybníček je jednak příliš malý a jednak si představte – kdo by takové postavy hrál? A kdo by se na takový seriál koukal? Za zmínku stojí to, že podle Filipa Nováka není v původní tvorbě České televize žádná LGBT postava. Takové se občas mihnou aspoň někde na Nově nebo Prima Family (např. Dokonalý Svět, Ulice nebo Ošklivka Katka), většinou to jsou ovšem gay postavy, těch lesbických je minimum.

Přesuňme se teď k pořadu „Q“, který už má za sebou více než 240 dílů a který vysílá Česká televize na druhém kanálu. Z ČT1 byl nenápadně časem přesunut na ČT2, z koukatelných vysílacích časů se teď dostává na časy kolem půlnoci. Jak řekl trefně Filip Novák, je to pořad pro menšiny v menšinovém čase. Pořad, který prezentuje queer kulturu a funguje jako průvodce queer světem, by podle jeho dramaturga potřeboval „nějakého osvíceného člověka“ a poptávku. A to je jasné, když nebude mít pořad sledovanost, proč by měl na obrazovkách zůstávat? Filip Novák během diskuze vyslovil výzvu, že se „hledají dokumentaristé, scénáristé, lidi s nápady“, takže pokud si právě říkáte „co můžu udělat pro teplou českou televizi“, tohle je váš okamžik!

Jak vlastně vzniká pořad „Q“? Jak dlouho zabere natáčení jednoho dílu? To záleží vždy na konkrétním dílu. Některé jsou svým způsobem časosběrné, takže se materiál průběžně natáčí asi půl roku, záleží také na tom, kolik lidí dohromady se podílí na jednom dílu a kolik témat je v dílu obsaženo.

Ohledně dokumentů a reality show účastníci dospěli k závěru, že „fakt, že jste teplí, nikoho nezajímá“, protože to není žádná senzace. Janis Sidovský se vyjádřil k plánovanému dokumentu České televize o českých svatbách, kde bylo vybráno šest různých párů. Bylo v plánu vybrat také registrovaný pár, ovšem ten nakonec v pořadu neuvidíme. Proč? Nebyl ničím zajímavý, chyběla různá vyjádření a názory rodiny a příbuzných. Naproti tomu jsme ale LGBT lidi mohli vidět v dokumentu České milování, které vysílala televizní stanice Barrandov.

 

Co si myslíte o viditelnosti LGBT osob v televizi vy? Máte návrh či nápad, jak nás zviditelnit?