Prezidentští kandidáti, zdroj idnes.czPravidelným i občasným čtenářům queermagu asi neušlo, že sledujeme i vliv politiky na LGBT komunitu a informovaly jsme již o prezidentských volbách v USA nebo ve Francii. Zde byla volba prezidenta pro LGBT komunitu doslova klíčová, protože oba vítězní kandidáti, Barack Obama i François Hollande byli známí svým pozitivním přístupem k LGBT právům a slibovali pro-LGBT politiku a podporu uzákonění LGBT práv na sňatek nebo adopci. Teď nás čekají poprvé prezidentské volby i u nás, v České republice. Je na místě otázka, který z prezidentských kandidátů stojí na straně těch, kteří se u nás nehlásí k heterosexuální orientaci. Zároveň je dobré se zeptat, zdali vůbec takového prezidenta potřebujeme?

Je důležité si uvědomit, že v České republice nemá hlavní slovo prezident, ale vláda. Samozřejmě, prezident může ten či onen zákon neschválit, ovšem lze jej přehlasovat a navíc – když vláda nepodá a neodsouhlasí návrh zákona, prezidentovi se to ani nedostane na stůl. Je samozřejmě nezbytné, aby nebyl náš další prezident homofob, aby pokud ne vyloženě podporoval, měl aspoň neutrální vztah k LGBT lidem. Prezident se může naší menšiny alespoň zastat, upozornit na otázku našich práv a komunitu podporovat. Většina prezidentských kandidátů, kteří se již tento pátek a sobotu utkají v přímé volbě, je ovšem v této otázce docela neprůhledná. Proč?

Protože to nejspíš ani není potřeba. Veřejný obraz je takový, že komunita nic nepotřebuje, je spokojená s registrovaným partnerstvím a možná se jednou zadaří i s těmi adopcemi… Co víc bychom si přece mohli přát. Nějak se zdá, že většina z kandidátů hlasy od naší menšiny nepotřebuje.

Kdo bude následovat, zdroj wronski.cz

Výjimkou je Jiří Dientsbier, kterého možná někdo z Vás zahlédl i na průvodu Prague Pride. Já jsem ho sice na místě neviděla, zato jsem viděla fotky na hlavních internetových médiích, kde si v očekávání budoucích hlasů Jirka pěkně zapózoval s ostatními. Dienstbier také představil svůj návrh možného fungování gay adopcí.

Dalším, kdo by nejspíše gay adopce podpořil, je Přemysl Sobotka, který hlasoval také pro registrované partnerství a Táňa Fišerová, jejíž přístup je ale stejně pořád mírně rezervovaný.

Podobně je na tom Karel Schwarzenberg, který zastává názor, že hlavní je, aby dítě mělo oba rodiče a gay rodičovský pár je pouze nouzovým řešením. Zároveň neuznává jednopohlavní manželství, takže větší podpory se od něj asi nedočkáme.

Jana Bobošíková, která by chtěla být nejspíše i ředitelkou zeměkoule, sice nechce otevřenou sexuální výchovu na základních školách, ale gay adopce podle ní nejsou problém.

Jasný zamítavý přístup má kandidátka za KDU-ČSL, Zuzana Roithová. O lidovcích je obecně známo, že věří pouze v tradiční rodinu a manželství mezi ženou a mužem. Sice tvrdí, že není homofob, ale podpory se od ní nedočkáme.

Jak jsou na tom dva favorizovaní kandidáti, kteří mezi sebou nejspíše svedou bitvu v druhém kole?

Miloš Zeman v gay adopcích nevidí velký problém, zvláště tehdy, může-li to dítěti pomoct nezůstat v ústavní péči a je mu jedno, kdo má jakou orientaci. Na druhou stranu mu přijde změna pohlaví „extravagantní“.

Jan Fischer podpořil registrované partnerství, ale instituci manželství vnímá poněkud tradičněji. Není ale proti tomu, aby se u partnerství nějaká práva dorovnala. Co se týče gay adopcí, tvrdí, že problémem je především fakt, že máme z evropských zemí nejvíce dětí v ústavní péči a je potřeba tuto „nemoc“ vyléčit. Adopce gay páry je podle něho tím, co může ještě počkat, dokud se nevyřeší současná situace.

Favoritem LGBT menšiny, alespoň podle skupin na facebooku, se zdá být Vladimír Franz. Proč? Možná proto, že je „jiný“ a hlavně mladší ročníky se s ním tak ztotožňují. Ten kdo je „jiný“, by přece měl podpořit i ostatní „jiné“, to si nejspíš mnoho s znich myslí. Franz není proti gay adopcím, pakliže by se k nim přistupovalo stejně jako u hetero párů. Registrované partnerství podle něj stačí, ke gay manželství už tak otevřený není.

Tak jako tak, jistě už svůj obrázek o kandidátech máte a nejspíš i víte, koho půjdete zaškrtnout. Přejeme, aby vámi vybraný kandidát zvítězil a společně doufejme, že dalším prezidentem České republiky bude někdo důstojný, pozitivní a budeme na něho moci býti hrdí.

Good bye, Kikina!