Článek vznikl jako nesouhlasná reakce s Pravidly pro správnou lesbu, která jsme zveřejnily začátkem března. Děkujeme Táně za odvahu a za připomenutí slavného britského seriálu Červený trpaslík (Red Dwarf), kterým si nejedna z našich redaktorek zpříjemňovala mládí. 

Táňa Zouharová – Jako Kocour a Lister

Nedávno jsem po nějaké době otevřela Queermag.cz a shlédla vyšlé články. Několik povídek o vztazích, několik samoukájecích děl v nichž nám autorka prakticky představuje své masturbační představy. Pár zpráv a článek o tom, jak by holky měly vypadat jako holky a ne jako dámská verze Listera. Přečetla jsem si ho, protože hluboko v každém z nás je zakořeněná touha po nesouhlasu a oponování.

První, co mě napadlo po dočtení článku bylo: panebože, zase jedna taková, co bojuje o právo leseb na nošení gelových nehtů. Jaký právo?! On to někdy někdo zakázal nebo co? Bylo vydáno prohlášení sepsané celonárodním ředitelstvím gayů a leseb, že ty musí být všechny butch – odlišnost trestána třemi týdny na Sibiři? Protože jestli jo, tak se to muselo stát nějak tajně, já si na nic takovýho nevzpomínám. A teď se tu objevila skupina výbojných slečen, co si sepisuje vlastní pakt, v němž je to všechno naopak. Je to jako kdyby Lister, zastánce černých ocvokovaných bund a okusování nehtů na nohou zakázal nosit Kocourovi jeho oblek s límečkem z imitace z tučňáka jenom proto, že tak se přece pravej chlap nechová a Kocour se najednou sprčil, vzal do paktu třetí Krytonovu hlavu a spolu začali stavět barikády z depilátorů nevzhledných chloupků a dalších zkrášlovadel, o dvanácti stojanech na šaty ani nemluvě. Je to fraška.

Protože, jak všichni víme (kdo neví, ten si to stejně vygooglí), tak Kocour a Lister jsou kamarádi a fajn kluci, na rozdíl od toho paznechta Rimmera. Dovolím si tu citovat Listera:

,, Jsi hroznej skrblík. Jsi poseroutka všech poseroutků. Strávil jsi den jako služba na lince důvěry a čtyři lidi spáchali sebevraždu! Tvý druhý jméno je Jidáš, ale říkáš si Jonathán. Podepisuješ úřední dopisy A.J. Rimmer B.P.D., což znamená Bronzovej Diplom za Plavání. Jsi prolhanej, úskočnej a svinskej prevít s šarmem a společenskou grácií filcky!“

Kromě toho všechnu svou vinu svaluje na rodiče a věší si trenky na ramínka a je jasný, že je to naprostej, naprostej magor.

Je jedno, jak vypadá, i kdyby vypadal jak model z časáku, tak víme, kdo to ve skutečnosti je. V životě takovou výhodu nemáme. Musíme lidi poznat, abychom zjistili, jestli je to pohodovej Lister, povrchní Kocour, starostlivej Kryton nebo dutohlav Rimmer. Řídit se tím, co má kdo na sobě je nespolehlivý jak Hillina navigace mezi černými dírami. Nezapomínejme, že Rimmer taky jednou vypadá jako Eso a stejně je to pořád srab a kosmopako.

Takže se vás ptám: Proč je tak moc důležitý, jestli jsme butch nebo femme? Nebo sportovní typ, holka od vedle, vzorná studentka?

V minulém století nám parta sebevědomých žen vybojovala právo na veřejný život. Kdyby se mezi sebou hádaly o nalakované nehty, tak by toho jen těžko dosáhly. Bojovaly o právo na diverzitu, o to, aby mohly vzít toho, koho milují na ulici za ruku, aby mohly říct své ano a kráčet životem s tím, že něco dokázaly. Jak všichni víme, ještě jsou místa, kde můžeme bojovat. Ale ne tím, že si mezi sebou budeme porovnávat počet kšiltovek s páry bot.

Nakonec je totiž úplně jedno, co má člověk, kterého milujete, na sobě. Milujeme proto, co má ona osoba v sobě.