Blogerka Táňa polemizuje o promiskuitě jako takové. Jsou opravdu homosexuálové narozdíl od heteráků promiskuitní? Jaké je vlastně promiskuitní chování? Kolik partnerů je příliš?

Táňa Zouharová: Gayové se obecně považují za víc promiskuitní než hetero muži.

gay promiskuitaDélka mezery mezi prostředníkem a palcem ukazuje na délku penisu. Kočky mají rády mlíko. Dikobrazové vystřelují ostny. Blondýny jsou hloupé.

Myslíte si, že v dnešní ,,moderní“ době jsme odolnější vůči pověrám než dřív? Nikoliv. Už jen z vět výše, je to patrné. Promiskuita nemá s orientací nic společného. Délka penisu nejde odhadnout podle ničeho na mužském těle, snad jen s výjimkou samotného orgánu. Člověk je jediný savec, který v dospělosti pije mlíko a neposere se z toho. Ano, k velkému zklamání všech, dikobrazové nevystřelují ostny. A blondýny jsou na tom stejně  jako zbytek lidstva.

Většina lidí by článek na téma promiskuity homosexuálů pojala nejspíš jako průzkum a následně nás zahltila spoustou grafů a výsledků. Je to blbost! Homosexuálové, jako každá minoritní skupina, jsou opředeni spoustou mýtů a keců kolem. Většina z nich jsou nesmysl, to snad ani není potřeba dodávat, ale nemyslete si, že jsme na tom nejhůř. V životě jsem neměla tolik problémů s tím, že jsem teplá, jako s tím, že jsem vegetarián, ale to je teď vedlejší.

Jde o to, že ty mýty nezmizí. Nikdy. Je to prostě jedna z těch úžasných lidských vlastností, co nás povyšují nad zvířata. Jasně, že bych mohla udělat sáhodlouhej průzkum, ankety a vyzpovídat pár lidí, ale k ničemu by to nebylo. Navíc to už určitě někdo dělal (a k ničemu to nebylo). Pochopitelně musíme začít u sebe. Přestat odsuzovat lidi na základě předsudků, ať už jsme o jejich životní skupině slyšeli cokoliv, dělat si vlastní názor a úsudek. Jenže to se nikomu nechce. Radši budeme tisíckrát kňourat, že támhle zase někdo cosi řekl škaredýho o homosexuálech, budeme si hrát na chudinky, co nikdo nechápe a hořekovat, jak to máme těžké.

Těžké si to děláme sami. A abychom v tom nebyli sami, tak to děláme těžké i těm ostatním.

Ani samotné slovo promiskuita to nemá lehké. Je opředeno takovou sítí předsudků, že kdekoliv ho slyšíme, je bráno negativně. Je spojováno s nevyzrálostí, prostitucí, nevěrou a nezodpovědností. Všechno špatně. Ale vzhledem k tomu, že žijeme v moderní době, tak ,,máme povoleno“ vystřídat určité množství partnerů. Ale kolik to je. Od jakého čísla je člověk cool a od jakého děvka? Opět průzkum veřejného mínění? Ne, ne. V otázkách sexu lžou všichni, zvlášť při průzkumech, protože chtějí, abychom je považovali za normální.

Takže co to teda ta promiskuita je… Je to něco, co ostatní strašně rádi soudí, ale co soudit nejde, protože hranice neexistuje. Hranici promiskuity si děláme každý ve své hlavě. Určuje ji zejména náš pocit, to, jak se cítíme vzhledem k počtu sexuálních partnerů, výchově a nakonec i náboženskému založení. Cítím se promiskuitní? Tak super, mě to baví a ať si ostatní trhnou. Sex až po svatbě? Tak super, mě to baví a ať si ostatní trhnou. Nemá cenu stresovat se názorem lidí, kteří jsou úplně jiní než vy sami.