Papež František„Je-li někdo gay, hledá Boha a má dobrou vůli – kdo jsem já, abych ho mohl soudit?“ Tak zněla slova Papeže Františka, která pronesl v červenci tohoto roku. Po čtvrt roce přichází italská média s odhalením – co Papeže inspirovalo k těmto slovům?

Ale vraťme se na začátek příběhu. V italské Florencii existuje LGBT skupina Kairos z Florencie, která byla dlouhá léta ignorována (konkrétně arcibiskupem Florencie, kardinálem Giuseppem Betorim). Uskupení se jednoho dne rozhodlo sesbírat podpisy z pera gay a lesbických katolíků a zaslat dopis samotnému Papeži, ve kterém ho požádali, aby církví byli uznáni jako lidé, ne jen jako kategorie a zároveň volali po otevřeném dialogu s katolickou církví řka, že udržovat tento fakt v tajnosti pouze „přikrmuje homofobii“. Samozřejmě žádnou odpověď neočekávali, o to větším překvapením byl okamžik, kdy ji obdrželi.

Podle Innocenza Pontilla ze skupiny Kairos jim Státní sekretariát Vatikánu odpověděl, že „Papež František byl vskutku nadšen, že napsali, nazývajíc to činem „spontánní důvěry“, a také jakým způsobem to napsali“. Ještě důležitější však je, že jim Papež František dal požehnání.

Tato korespondence mezi Kairos a sekretariátem proběhla již v červnu 2013 a až v těchto dnech pronikla tahle informace do médií. Byl právě tento dopis Papežovou inspirací v okamžiku, kdy se zřekl souzení homosexuálů? Přestože obsah obou dopisů zůstal důvěrný, je celá tato skutečnost považována za průlom.

Skupina Kairos byla částečně inspirována smrtí Alfreda Ormanda, který se upálil na Svatopetrském náměstí ve Vatikánu 13. ledna 1998 na protest proti postoji katolické církve vůči homosexuálům.