V sobotu 10. května 2014 proběhlo v Kodani finále hudební soutěže Eurovize (ofic. název Eurovision Song Contest) a přineslo letošního vítěze, respektive vítězku – na pomyslný stupínek vítězů se totiž postavila Conchita Wurst, rakouská zpěvačka s plnovousem. Conchita oslnila porotu písní Rise Like a Phoenix, získala 290 bodů, porazila zástupce Nizozemí a Švédska a vzkázala tak nejen Vladimíru Putinovi, že Evropa je plná tolerance.

Conchita Wurst
Conchita Wurst vyhrála Eurovizi 2014

Conchita s velkou radostí po vyhlášení výsledků na tiskové konferenci prohlásila, že je šťastná: „Splnil se mi sen! Ukázalo se, že v naší společnosti jsou lidé, kteří chtějí jít kupředu a ne dělat kroky zpátky.“ Z úspěchu v Eurovizi nemá radost jen Conchita, ale také Rakousko, je to totiž teprve druhá výhra této země. Poprvé Rakousko zvítězilo roku 1966. Navíc tento úspěch Rakousku zaručuje, že další ročník se bude konat právě tady, jelikož dle tradice se soutěž koná v zemi loňského vítěze. V roce 2013 vyhrála dánská reprezentantka Emmelie de Forest.

Dle očekávání byl kolem nominace a účasti Conchity v soutěži pořádný rozruch. A to nejen v Rakousku, ale především v zemích bývalého východního bloku. V Bělorusku a Rusku se dokonce sepisovaly petice proti její účasti v soutěži. Naštěstí pro hudební svět nepadly protesty na úrodnou půdu a my teď můžeme pozorovat, zda se trans divě podaří uchytit na poli showbusinessu na delší dobu.

Vzhledem k situaci na světové politické scéně nebyla Conchita jedinou „propíranou“ účastnicí. Média svou pozornost upírala i na zástupkyně Ukrajiny a Ruska. Rusko-ukrajinský konflikt se totiž projevil i v Eurovizi. Na pódiu proti sobě stály Marija Nazarovna Jaremčuk a sesterské duo Marija a Anastasija Tolmačovovy. Marija J. (*1993), dcera ukrajinského národního umělce Nazarije Jaremčuka, zapózovala na červeném koberci s ukrajinskou vlajkou a prohlásila: „Konflikty končí, ale hudba žije dál. Doufám, že Ukrajina začne nový život, novou kapitolu.“ (přestože se v médiích objevily zvěsti, že ve skutečnosti fandí Vladimíru Putinovi). Veřejnou podporu Marije vyjádřil i bývalý boxer Vitalij Kličko a vyzval diváky, aby jí dali své hlasy. Jestli šestou příčku Marije zajistilo Kličkovo lobbování, nevíme, ale víme, že ruské protagonistky se umístily o jednu příčku níže než ona – možná i proto, že postoj Ruska k porušování lidských práv ať už na území Ukrajiny nebo na poli LGBT komunity je takový jaký je.

A kdo je tedy vítězka letošního ročníku Eurovize, vousatá Conchita? Pro někoho muž jménem Thomas Neuwirth (*1988), který o sobě tvrdí, že je gendrově neutrální. Pro jiné transvestita mající ženské alter ego. Conchita sama o sobě mluví v ženském rodě a svou „roli“ si užívá. Obecně by se dalo říci, že je to drag queen umělkyně a zpěvačka pocházející z rakouského města Gmunden. Novou totožnost si Conchita vytvořila v roce 2011 a představila ji v soutěži Die Große Chance, kde se umístila na krásném šestém místě. V Eurovizi chtěla svou zemi reprezentovat již v roce 2012, tehdy ale se songem That’s What I Am skončila na druhém místě. Pěvecké zkušenosti sbírala i v mužském těle, když byla součástí chlapecké skupiny Jetzt anders! Kromě zpěvaček konkuruje Conchita i modelkám, nebojí se totiž postavit na přehlídková mola. Bortí tak jeden stereotyp za druhým, například se jako jediný transvestita účastnila reality show The Hardest Jobs of Austria.

Na závěr přidáváme pár zajímavostí, aneb Eurovize 2014 ve zkratce:

– Přenos finálového večera odhadem sledovalo na 180 milionů televizních diváků ze 45 zemí světa.

– Hlasovalo se v 37 zemích. Pro skladbu Rise Like a Phoenix hlasovalo 33 zemí. Nejvyšší bodové hodnocení získala Conchita ve 13 zemích.

– Conchita získala 290 bodů, zástupce Nizozemí – duo The Common Linnets – obdrželi 238 bodů a švédská zpěvačka Sanna Nielsen má na kontě 218 bodů.

– Během večera zaznělo 26 soutěžních písní.

– První ročník Eurovize se konal v roce 1956. Soutěže se účastní hudebníci ze zemí, které jsou aktivními členy Evropské vysílací unie.

– Díky soutěži se proslavila například Abba nebo Celine Dion.

Na úplný závěr se s vámi rozloučíme Conchitinou odpovědí na otázku, zda bojuje za všeobecnou toleranci: „Ano, samozřejmě! Bojuji za toleranci a přijetí, prostě za lidská práva. Chci, aby naše společnost byla více otevřená. Můj vlastní příběh je plný diskriminace a já chci tuto směšnou nenávist proti lidem, kteří jsou „jiní“, zastavit.“ Doufejme, že právě přijetí Conchitiny osobnosti nám v boji za práva všech lidí, kteří se liší, pomůže.