V Německu bylo stejně jako v mnoha jiných státech Evropské unie schváleno registrované partnerství, teď bylo na čase vyřešit také adopce dětí – v gay páru mohl doposud dítě adoptovat pouze jeden z rodičů. Jak si teď Německo stojí a co se změnilo?

Angela Merkel z CDU
Angela Merkel z CDU

Je tomu 15 měsíců, co byla k nejvyššímu soudu podána stížnost na zákon řešící adopce z důvodu, že je protiústavní, protože diskriminuje LGBT menšinu, která v tomto ohledu nemá stejná práva jako heterosexuální manželské páry. Jde konkrétně o případ, kdy jeden z registrovaných partnerů adoptuje dítě a požadoval by stejná rodičovská práva pro svého partnera/rku což znamená, že druhý z partnerů by dítě adoptoval také. To však zákon neumožňoval. (Na rozdíl od České republiky, v Německu je možno adoptovat biologické dítě svého partnera, tudíž tuto problematiku již zákonodárci řešit nemusí.)

Po dlouhých průtazích se vláda, kterou aktuálně tvoří koalice sociálních demokratů (SPD) a konzervativců (CDU) v čele s Angelou Merkel, o malou změnu přeci jen zasloužila, avšak zákon byl pozměněn způsobem „aby se vlk nažral a koza zůstala celá“.

To, že jeden z páru bude adoptivním rodičem, neznamená, že druhý partner se stává rodičem automaticky – tak jako by tomu bylo u heterosexuálních manželů. Je tu možnost si o adopci druhým rodičem zažádat, avšak její schvalování se bude odvíjet podle konkrétních párů, které budou zkoumány po stránce sociálního zabezpečení, v jakých bydlí podmínkách a obecně jak působí navenek a budou doslova pod drobnohledem. Pak teprve vysvitne šance na adoptování druhým rodičem.

V čem jsou další úskalí? V čerpání sociálních výhod od státu. Např. stejně jako u nás, tak i v Německu když jste rodičem, platíte nižší daně. V Německu se otázka tohoto zvýhodnění diskutovala snad ze všeho nejvíc a vláda došla k usnesení, že homosexuálním párům poskytnuto nebude. Pokud se však díváme na finanční stránku věci, bylo zdůrazňováno, že páry mohou využít pěstounské péče, v rámci které můžete využívat všech běžných finančních výhod.

Když byla Angela Merklová v rozhovoru pro televizi tázána zástupcem LGBT komunity na téma gay adopcí, odpověděla „Ich tue mich damit schwer“, jinými slovy „Není to pro mě jednoduché.“ či „Nedělá mi to dobře.“ Merkelová se v reakcích na svůj výrok dočkala několika obvinění a její citace byla také připomenuta LGBT aktivisty na berlínské demonstraci, která proběhla v sobotu 17. května na počest Mezinárodního dne proti homofobii. Mnoho fanoušků v komunitě zřejmě nemá.

Jan-Marco Luczak z CDU
Jan-Marco Luczak z CDU

Nicméně jsou tu skupiny, mezi nimi také křesťansky orientované, pro které jde sexuální orientace stranou a záleží jim v prvé řadě na tom, jak bude postaráno o dítě, což je velký pokrok. Mluvíme např. o Katolických ženách v sociálních službách (Sozialdienst katholischer Frauen).

Stejně tak např. Jan-Marco Luczak, místopředseda právního výboru a člen konzervativní (!) strany naznal, že „ve všech případech musí být rozhodujícím faktorem péče o dítě. Rozhodující jsou sociální vazby. Proto je našim cílem upevňovat stávající sociální podmínky dítěte.“ A to bez ohledu na to, zda jsou rodiče stejného nebo jiného pohlaví.

Dále lze očekávat, že německé registrované páry a političtí zastánci gay adopcí ukážou svoji houževnatost a budou dál usilovat o „volladoption“ (plná adopce) a zákon bude opětovně předložen nejvyššímu soudu s námitkou, že je nadále protiústavní. Zamyslíme-li se nad tím, nic jiného ani následovat nemůže, protože současná verze zákona opět homosexuály diskriminuje, pouze v jiných paragrafech.