Hlavní město Holandska snad není potřeba představovat. Koncem května jsme vyrazily do Amsterdamu, užít si trošku té gay turistiky, parties a multikulturního téměř všedovolujícího prostředí. No a taky trošku z těch památek, samozřejmě. Chtěly jsme pro Queermag.cz připravit opravdu obsáhlý report, a proto jsme navštívily během 5 dnů větší množství LGBT friendly podniků. Stálo to za to?

Určitě! Jen jsme čekaly něco jiného od města, kde v centru natrefíte na duhovou vlajku na každém druhém rohu a které je proslaveno jako jedna z nejlepších LGBT destinací. To je sice pravda, ale město je zaměřeno jen na BGT, to L už se tak nějak vytratilo. Minimálně pro L turistky to může být mírně frustrující.

HalvemaansteegNebyla to naše první návštěva Amsterdamu, ale protože gay barů a klubů je zde opravdu hodně, základním cílem prvního večera bylo získat gay mapu města, podle které si budeme moci vybrat podniky, které budeme chtít navštívit.  Vyrazily jsme proto nazdařbůh pěšky do centra a první duhová vlajka na sebe nenechala dlouho čekat. Jak jsme zjistily během pár minut, jednalo se o jeden z teplých ostrůvků v centru města. Bar se jmenoval Entre Nous a jeho obsluha se na nás dívala velmi překvapeně, dvě ženy jen tak, samy? Daly jsme si tam ze slušnosti pivo a poptaly se po gay mapě, tu jsme sice dostaly, ale bylo znát, že tam působíme rušivě, ačkoliv nebylo zrovna plno. Takže jsme vypadly ven a zjistily, že na té stejné ulici (Halvemaansteeg) se nachází asi čtyři další duhové vlajky. Zapluly jsme do baru Montmartre, který můžeme doporučit starším čtenářkám – sice jsme opět byly jedinými ženami mimo snad jednu fag hag (hetero kámoška gayů), ale obsluha byla příjemná a barman nám přátelsky do mapy zakreslil podniky podle svého doporučení a také jeden L bar.

Ten jsme bohužel první večer nenašly, ač jsme měly jít okolo a místo toho jsme skončily v Chez René, malinkém přeplněném baru s hlasitou hudbou, kde se dalo při troše snahy i tancovat. Především pak ale musím vyzdvihnout jejich Happy hour – mezi desátou a jedenáctou (či snad jedenáctou a dvanáctou?) tam měli dva drinky za cenu jednoho, takže 2 tequily za 4 EUR pak byly pro českou peněženku přijatelnější. Taky atmosféra tady byla příjemnější a našlo by se tam i pár sLečen.

AmsterdamDalší den po vystřízlivění jsme se vrhly na prohlídku města a dalších teplých ostrůvků. Na vysvětlení – v Amsterdamu není jedna velká teplá čtvrť, ale podniky se soustředí do chumlů, resp. ulic, takže když na nějaký v centru narazíte, je dobré podívat se i po okolí, protože na jedné ulici jich může být klidně i 8 (třeba Warmoesstraat s cruise bary pro muže nebo ulice Amstel a okolí Rembrandt Pleijn – Rembrandtovo náměstí se sochami z jeho Noční hlídky v životní velikosti).

Ostrůvky samozřejmě netvoří jen bary a kluby, na mapách najdete také sex shopy, LGBT friendly hostely, pro pány masáže a sauny a další služby. Podle několika gay map je větších ostrůvků v Amsterdamu zhruba 6 – u Warmoesstraat, Amstel, Kerkstraat, Reguliersdwarsstraat, Spuistraat a Zeedijk. Poslední vydání jedné z map najdete například na této stránce. Doporučujeme navštívit alespoň tři – Amstel, kde jsou převážně denní a večerní podniky pro všechny, co se chtějí bavit bez ohledu na pohlaví a orientaci, Reguliersdwarsstraat s kavárnami a queer coffeeshopy a Zeedijk, který je hned u jednoho z kanálů a kde vysedávají lidé venku spíše než uvnitř baru a kde se můžete velmi jednoduše seznámit s kýmkoliv, koho zrovna potkáte. Na Zeedijk si zajděte na pivo do jednoho z andělských barů De Engel von Amsterdam či De Engel Nextdoor. Čekejte však hlavně pánské osazenstvo.

Coffeeshop The Other SideV Amsterdamu mají i queercoffeeshopy, tedy (víceméně) duhová místa, kde se dá legálně koupit marihuana. Jak je najdete? To záleží na štěstí nebo na konkrétní mapě. My jsme do jednoho vlezly hned druhý den, aniž bychom si všimly duhové nálepky na dveřích. Barman nám přišel tak trošku „divný“, ale v Amsterdamu si nikdy nemůže být člověk jistý, proč vypadá tamten či onen právě tak podivně, jestli je to náturou či konzumací zde dovolených látek :). Až ve třetí gay mapě, kterou jsme získaly, jsme objevily tři coffeeshopy v centru, takže vám je teď můžeme doporučit a poslat vás do nich přímo, ať je nemusíte složitě hledat. Určitě se tam budete cítit lépe a svobodněji, než když vlezete do hetero coffeeshopu, i když Amsterdam je natolik svobodomyslný a uvolněný, že sexuální orientace je většině obyvatel ukradená. Na nějaké to býlí z holandských pěstíren či jen zážitek z pobytu v coffeeshopu si tedy zajděte do Betty, TOO! nebo The Other Side, měli by zde mít i holandské queer časopisy, informační letáky a pozvánky na různé akce. Najdete je na Reguliersdwarsstraat.

Zároveň vás upozorňujeme, že v některých coffeeshopech v centru může být stanovená minimální hodnota konzumace nebo povinný nákup věcí jiných než těch na pití. Takovýmto coffeeshopům se raději vyhněte, jsou jen pro turisty a mají tam zbytečně předraženo. Obecně je lepší vybrat tu nejzapadlejší uličku, tam budou ceny určitě příznivější.

Na náš druhý večer v Amsterdamu padla volba na sexuálně nevyhraněnou párty v klubu Studio 80, kde měly vystoupit evropské hvězdy klubové scény. Byla to jedinečná příležitost vidět mladé obyvatele Amsterdamu na jejich typické klubovce (bez neoblíbených britských a německých turistů, které lze všude snadno rozeznat podle řevu a povyku) a vidět, jak to u nich běžně funguje. Nutno dodat, že na akci bylo snad 80 % kluků, na druhou stranu na podobné akce u nás v Česku chodí také více kluků než holek, i když ten rozdíl asi není tak nápadný. Chlapci měli styl a šmrnc a byli mnohem hezčí a zajímavější než přítomné Holanďanky, které působily jako šedé myšky. Ty, které jsme potkaly v queer podnicích, pak nijak nevybočovaly z řady, člověk by je na ulici přehlédl. Zvláštní byla hlavně barevná monotónost oblečení ve vrcholícím jaru, ale to už zabíhám do přílišných detailů ;).

Třetí a čtvrtý den jsme strávily na půjčeném kole. Projet se po Amsterdamu na kole je něco, co by si měl každý turista zkusit, i když třeba kolo ze srdce nesnáší nebo je naopak vášnivý kolař. Dle našich dojmů je město mnohem přátelštější pro cyklisty nežli pro chodce, ale hlavně je to volnost, rychlost a sranda (tedy když člověk sleduje dopravní značení!). Na kole jste všude za chvíli a stihnete tak objet mnohem víc zajímavých míst, než byste zvládli pěšky nebo pomocí tramvají (jeden lístek stál asi 2,50 EUR).

Pěšky raději zamiřte na Dappermarkt, což je několik bloků se táhnoucí tržiště, kde nakoupíte vše od skvělých sýrů, čerstvých mořských plodů přes paruky, hračky, oblečení až po kočičí škrabadla. Ano, se zbožím pro kočky tam byl zvláštní stánek a rozhodně nebyl malý. Trh se koná každý den od devíti do pěti mimo neděli, více informací se dočtete zde. Při příznivém počasí chytněte trajekt na druhý břeh řeky směrem na sever od hlavního nádraží a za pár euro se dostanete do objektu Eye Film Institute Netherlands, který se nachází ve čtvrti Overhoeks. Je tam kinematografické muzeum, velká kavárna a nádherný výhled na vodu. V kavárně musíte většinou počkat na místo a můžete si tam dát skvělý mátový čaj a zbytečně drahé krokety.

Budete-li v Amsterdamu v neděli, rozhodně si zajeďte na Flea market na Waterloopleijn, kde si na bleším trhu můžete koupit něco hezkého a nepotřebného na památku, staré vintage oblečení nebo něco dobrého k snědku – musíte vyzkoušet herinka a také místní krokety, které se prodávají nejen v restauracích a ve stáncích, ale dokonce si je můžete koupit v automatu.

Krokety z automatuTeplé a křupavoučké, čerstvě udělané. Kde? Třeba na Reguliersbreestraat, kde si pochutnáte také na skvělých bramborových hranolkách. Nečekejte české pomačkané unavené hranolky z rychlého občerstvení, tady si to užijete, zvlášť když si k nim dáte vlámskou majonézu. Ale na výběr mají v každém stánku mnoho omáček. Když už jsme u toho jídla, ještě se mi nikde nestalo, aby se mě snažili ošidit v supermarketu jako je Albert nebo snad v rychlém občerstvení Subway. V Holandsku bohužel ano a připisuji to za vinu tomu, že místní ve vás vidí zhuleného turistu, a tak zkusí svoji šanci a vrátí vám o euro míň a nebo si je naopak naúčtují navíc. Za nic. Nejde o jedno nebo dvě eura, jde o slušnost.

SaareinDíky kolu jsme si mohly zajet do baru Saarein, který nesl v mapách jako jediný označení lesbian bar. Že to nebyl klub pro turistky, bylo jasné už podle jeho polohy, nacházel se zhruba kilometr od nejbližšího duhového ostrůvku.
Navštívily jsme ho v neděli odpoledne, kdy po studených, zamračených a větrných dnech konečně vysvitlo sluníčko a snad to bylo právě proto, že byla neděle odpoledne a pro místní to byl čas oddechu. Saarein byl bar na dvě a půl podlaží, hezky zařízený a člověk se tu mohl cítit jako doma. Sympatická postarší barmanka vypadala i jako majitelka, ceny byly srovnatelné se zbytkem Amsterdamu a objednat se dalo mimo pití i něco k zakousnutí. Přichystané plátno prozrazovalo, že zde probíhají nepravidelná promítání a bar se po večerech mění v komunitní místo, kde se setkávají především místní queer ženy a dívky, i když se bar na svých stránkách prezentuje jako místo otevřené všem lidem. Mile nás překvapila výzdoba toalet, která nás usvědčila v tom, že ženy si prostě svůj klub potřebují přizpůsobit obrazu svému, tak jako třeba ve Vídni ve Frauencafé nebo ve Valencii v kavárně La Pecera. Sice je Saarein dál od centra, ale pokud zrovna nebude pršet, sedněte na kolo a za chvíli jste tam. A ještě si užijete krásy obytných čtvrtí Amsterdamu bez turistů.

Na divokou večerní párty jsme vyrazily do klubu Vivelavie, který jsme našly až poslední večer po marném hledání. Amsterdam není velké město, oficiálně má kolem 800 000 obyvatel, takže v centru druhý a třetí den vždy dojdete někam, kde to znáte. Horší je, když pak chodíte v kruzích a víte, že podle mapy to tam někde musí být, ale ono to tam není. Z toho si nic nedělejte – kluby a bary se otevírají a zavírají, mohou být mimo provoz nebo prostě jen nestačili zaktualizovat gay mapu, podle které městem brouzdáte.

VivelavieKdyž to bereme zpětně, musely jsme kolem Vivelavie jít minimálně třikrát předtím, než jsme ho našly. Ale aspoň člověk vychodil kalorie získané z lahodného piva :). Klub byl středně velký s jedním zákoutím a venkovní zahrádkou, byl zde velký bar a také obrazovka, na které se promítaly buďto klipy z VH1 nebo vizualizace (při DJ setu). Dostanete zde i něco malého k snědku, pokud zde není velká párty, kdy bývá občerstvení připraveno pro všechny. Ceny byly přiměřené a chudá středoevropanka by se tak neměla bát, že jí po noci strávené ve Vivelavie emigruje obsah peněženky do rukou hamižného provozovatele klubu. A holky? Hezké a svůdně tančící ;). Pokud vám to nevyjde večer, můžete sem zajít i přes den, zde prázdno nebývá.

Co vás v Amsterdamu může zaskočit?

Ve větších barech a v klubech v centru se často platí za WC, třeba v Café Montmartre prostě vyjdete nahoru schůdky a tam na vás čeká pěkně upravená bělovlasá paní a vybírá půl eura jako poplatek. V prvním baru vás to může překvapit, ale pak tomu porozumíte. Centrum Amsterdamu žije hlavně z turistů, takže je potřeba je trošku vyždímat, když už se nalokají místního piva a potřebují si odskočit…

I v květnu zde může být dlouhodobě pouze 10 °C, v létě teploty většinou dosáhnou mírně nad dvacítku. Oblečení proto nepodceňuje, my jsme pěkně vymrzly.

Cyklisté jezdí rychle, jsou rovnoprávní s ostatními dopravními prostředky a chodcům přednost nedávají. Cyklostezky podél kanálů bývají označeny červenými nápisy a obrázkem kola na zemi, nepleťte si je tedy s cestičkami pro pěší.

Prostitutky ve čtvrti červených luceren nebudou mít radost, když je budete fotografovat. Opravdu.

Kam stálo za to se vracet?

Chez René – akční ceny drinků, veselá a divočejší společnost, domácká atmosféra

Vivelavie – převážně dámská společnost, nadčasově zařízené prostředí, super retro queer hudba

Saarein – útěk z centra města „mezi své“, feminní duch místa

The Bronx – sex shop s majitelem, který poradí a kde se budete cítit dobře (je hezké odvézt si něco na památku ;) )

Stánek s pomfrity s vlámskou majonézou na Reguliersbreestraat. Mňam!!!