Zatímco jsme se minule ponořily do vzdálenější minulosti, co se roku výroby filmu týká, tentokrát si posvítíme na snímek, který spatřil světlo světa v roce 2010, tudíž se dá považovat za novější kousek. O jakémže filmu bude řeč? Mrkneme se na drama Gigola – francouzský snímek nám přináší zajímavý, poutavý příběh odehrávající se v roce 1960 v hlavním městě Francie. Pokud čekáte klasickou dějovou linii – dvě ženy, zamilovanost, vzdorování nepochopení okolí a nakonec happyend – tak jste vedle, tento snímek si totiž vybral zcela specifické prostředí!

Hlavní postava, charismatická dívka jménem George, nás zavede do radikálně odlišné Paříže, než jaká se na nás dívá z cestopisů či amerických romantických filmů, ukáže nám čtvrť červených luceren Pigalle. Přestože George vyrůstala ve vážené katolické rodině, osud si pro ni vybral přímo nekřesťanskou cestu. Mladá dívka si zvolila nové jméno – Gigola – a vydala se cestou uspokojování milostných tužeb převážně postarších dam poté, co její láska – učitelka Sybil – spáchala sebevraždu. Noční život plný alkoholu, cigaret a žen v ní úspěšně potlačoval bolest, kterou po smrti Sybil cítila. Přestože v nitru věděla, že klame sama sebe, setrvávala v dámské společnosti, neboť si tím zaručila život na vysoké noze – především potom, co potkala bohatou, stárnoucí, ale stále šarmantní dámu Odete, která George více než rozmazlovala.

Kromě atypického způsobu živobytí stojí za povšimnutí i dějová linie točící se kolem Gigoly, její matky a jejího otce – matka věčně chránící gamblerské problémy svého muže, otec denně pijící whisky, kouřící opium a sázející částky, které vedou k jedinému možnému konci. Zajímavá je i touha po změně, neboť chtě nechtě noční život začne po určité době Gigolu unavovat. Když k tomu přidáte zatikání biologických hodin… Co z toho může být? Podívejte se na film a zjistěte, zda se dá vystoupit z vlaku jménem Pigalle.

Film byl natočen podle stejnojmenné literární předlohy Laure Charpentierové. Knihu napsala již v roce 1972, ale neprošla cenzurou a publikována byla až v roce 2002. Laure toužila po filmovém zpracování dlouhé roky a nakonec se jí poštěstilo film dokonce režírovat.

George bravůrně ztvárnila francouzská herečka, zpěvačka a modelka Lou Doillon (*1982). Kromě filmu Gigola ji proslavil také film Blanche. Známá je i na poli modelingu – před fotoaparát se postavila pro nejednu známou značku a zaplnila spousty obálek časopisů – namátkou vybíráme například Marie Claire, Playboy či Femina. V roce 2006 se začala věnovat hudební kariéře, její album „Places“ slaví úspěch. Posuďte samy, zda by vás Lou oslovila:

Za mě má film jedničku, naprosto mě pohltily tři věci: francouzština (doporučuji dívat se na film v originálním znění, české titulky bohatě stačí), vnitřní utrpení, které musíte Lou věřit, i kdybyste nechtěly, a námět, jenž nebývá zfilmováván každý den. Jak se film líbil vám?