Lesby k pohledání. O tom, že tahle útlá knížečka vyšla, jsem věděla mnohem dřív, než se mi dostala do rukou a mnohem dřív, než jsem vůbec psala tenhle blog. Moc komiksům neholduju, ale vzhledem k tomu, že v poslední době pátrám po dílech s LGBT tematikou víc než obvykle, bylo nevhodné tento zajímavý počin vydavatelství LePress dále opomíjet.

MoZmínce o autorce knihy, Alison Bechdel, dáme prostor později, většinu z čtenářů stejně zajímá především kniha. Ta jako taková je výborem toho nejzajímavějšího, co Alison vyšlo v letech 1987–1992. Obsahuje vybrané příběhy Loisněkolika přítelkyň v čele s feministickou, přecitlivělou a tak trochu praštěnou Mo. Bylo docela úsměvné koukat na jednotlivé charaktery a postavičky a objevovat zřejmé inspirační kořeny kultovního seriálu The L Word, který viděla snad každá lesba s domácím počítačem. Nechybí totiž lovkyně Lois s ostře klučičím vzhledem, dvojice žen řešících mimino, nevěru či svatbu.

Mo procházíme, dá se říct, všemi známými stereotypy (nejen) lesbických vztahů – od prvního setkání v klubu, přes schůzky v kavárně, stěhování, první krizi, rozpad i záchranu. Ostatní chybějící články jako již zmíněnou nevěru, těhotenství a partnerství posvěcené státem doplňují zápletky ostatních postav.Harriet
Přijde mi hodně sympatické a líbí se mi, jak Alison Bechdel s přesnou dávkou skvělých, účelných a jednoduchých tahů kreslí strasti života, který důvěrně (po)známe všechny. A ještě víc oceňuju její výběr a grafické ztvárnění jednotlivých postav, protože Mo si nenajde štíhlou a sexy filmovou kočku, ale docela obyčejnou a oplácanou Harriet. Všechny postavičky vypadají obyčejně v tom nejlepším slova smyslu, ale reálně a tolik se oproti kráskám z L Wordu přibližují našim soukromým vztahům a situacím, že je to neuvěřitelně milé.
Opravdu nadčasová sonda do schematiky lesbických vztahů zařazená do knihy jako bonus na závěr je adekvátní tečkou a do výběru se hodí. Věřte, že se poznáte alespoň v jednom z obrázků a situací a u srdce vás zahřeje, že nejste první, kdo tohle prožívá a jak je fajn se tomu od srdce zasmát.

A teď pár slov o autorce. První „zajímavostí“ je, že se Alison Bechdel narodila ve stejný den jako autorka tohoto článku :). Ale o pár let dřív, samozřejmě. Další pecka přichází s faktem, že ačkoliv se nejvíce proslavila svými komiksovými stripy Dykes to Watch Out For (Lesby k pohledání, LePress 2010), na žádnou uměleckou školu ji nikdy nepřijali! Přitom webové stránky věnované tomuto komiksu stojí za zhlédnutí, doporučuji navštívit. Budou vás bavit :). Takhle nápaditý web jsem ještě neviděla, ale kdybych si ho měla vymyslet, vypadal by přesně takhle… Očividný grafický talent tahle paní prostě má. No něco na těch zářijových Pannách bude…. :) Všechny její stripy z Dykes to Watch Out For si můžete prolistovat na jejích stránkách v originále.

Druhým jejím literárním úspěchem pak bylo vydání grafického tragikomiksu Fun Home (česky Rodinný ústav, Argo 2008). Běžela jsem do knihovny hned, jakmile jsem tuhle informaci spatřila na webu, protože jinak by mi tahle recenze připadala neúplná.

Rodinný ústav je ovšem jiné kafe. Autorka na něm pracovala několik let a v podstatě jí byl také určitou formou terapie. Jde v něm totiž o její vztah s otcem, který zemřel ještě relativně mladý. Alison Bechdel svůj rodinný tragikomiks vytvořila na základě svých deníků, vzpomínek a dopisů, které jí svěřila matka. Výsledkem je rodinný memoár, jenž získal několik ocenění a svým obsahem a navzdory své formě se blíží krásné literatuře.
Alison v něm zachytila vzpomínky na dětství, někdy překvapivě detailní, jak otec s kurátorskou vehemencí vybavoval a opravoval jejich vilu, která pak vypadala jako sídlo z jiného století, jak mluvil s matkou, aniž by ji oslovil jménem nebo se jí vůbec kdy dotkl, nebo jak hltal literaturu a zpodobňoval se v oblíbených postavách.

Postupně v něm objevujeme náznaky tajemství, jež se před svými dětmi snažil ukrýt. Tajemství téměř očividné a které Alison postupně opravdu začala odhalovat, ale potvrzené jej dostala až po otcově náhlé a tragické smrti. Celý text je v podstatě autorčiným vyrovnáváním se s postavou a charakterem vlastního Alison Bechdelotce. I přes celkově spíš pochmurný pocit, který jsem z knihy měla, byl cíl zřejmě splněn a Alison se s otcem jednou provždy vypořádala, nebo to tak alespoň v závěru vyznívá. Každopádně teze o tom, že se tohle dílo navzdory své formě blíží krásné literatuře je docela trefná. Grafická podoba je opravdu vydařená, texty dávají smysl, epizody na sebe bez problému navazují. A to, jakou roli dílo sehrálo v Alisonině soukromí, už víme. Musím říct, že málokomu se podaří zvládnout na výbornou tolik věcí takhle jedním vrzem. Pokud tedy chcete zažít tak trochu jiný komiks navíc s blízkým tématem, šáhněte po tomhle.

 

Luce

Knihožrout. Volnočasová aktivistka. Audiobook lover. Pohybový maniak a nadšenec. Hudební narkomanka. Naivní snílek. Ostravská náplava. Amatérská grafička. CML sLez Grrls.