Od doby, co jsem dočetla Facku, vyhlížím další knihu Christose Tsiolkase s velkým očekáváním. Už tenhle jeho první pozdrav z daleké Austrálie mi učaroval natolik, že jsem čtyřsetstránkovou bichli zmákla za pár dní. Ostatně, recenzi na ni si můžete přečíst přímo tady na QueerMagu.
A teď můžu říct, že ani Barakuda, jeho další román (Host, 2014) mě rozhodně nezklamal. Ba dokonce bych řekla, že mě dostal mnohem víc, než Facka.
K napsání nové knihy Tsiolkase údajně inspirovala televizní reportáž z roku 2008 týkající se aféry, při níž australský olympijský plavec Nick D’Arcy napadl svého týmového kolegu Simona Cowleyho. Ačkoliv se později ukázaly okolnosti aféry jinak, než si Tsiolkas myslel, hlavní hrdina pomalu se rodící knihy už nabyl v autorově mysli dostatečně přesných kontur. Více o motivech, vyjádřeních spisovatele a dalších zajímavostí k Barakudě najdete v tomto článku z Kavárny Host.
Na Tsiolkasův styl psaní už jsem si zvykla. Píše pěkně, čtivě a srozumitelně, což je ale spíše velká zásluha překladatele Tomáše Kačera. Během četby na čtenáře sem tam vyletí pár vulgarismů a obscénností, ale ty tady hrají roli zejména v povzbuzení dojmu ze sdílení skutečného lidského osudu tak, jak přichází.

Christos Tsiolkas - BarakudaÚstředním hrdinou je Danny Kelly, nadaný australský plavec z chudé přistěhovalecké rodiny, jehož příběh se knihou line v několika střídajících se časových vrstvách. První stránky ale čtenáře zavádí k břehům jezera Loch Lomond ve Skotsku, kde poznává dospělého Dana. Muže, ze kterého cítí vnitřní boj, tíhu nějakého kříže, který mu spočívá na bedrech. Dan se touží vrátit se zpět do Austrálie navzdory tomu, že jeho přítel Clyde odjet už nechce.
O několik stránek dál se příběh stáčí do minulosti, do doby, kdy mladý Danny nastoupil na novou střední školu s plaveckým týmem, aby tam získal příležitost stát se lepším plavcem. Tady se ale chlapec potkává hned s několika obtížemi. Ať už to jsou ale třídní rozdíly, otázky sportovních kvalit nebo příslušnost k té či oné sexuální orientaci, Danny ví, že to tam musí vydržet, protože má sen. Chce být nejlepším plavcem, chce vyhrávat závody, stát na stupních vítězů, reprezentovat svou zemi.

Voda klouzala po jeho novém těle, hladila ho. Ve vodě cítil svou rychlost i sílu.
Tuhle rychlost i tuhle sílu cítil, když stál na bloku a čekal na signál ke skoku. Věděl, že Taylor je ve třetí dráze, ale znovu už na to nepomyslel. Už nemyslel na Taylora, který chtěl také závod vyhrát. Ale Taylor ten závod nevyhraje, protože není jeho. Je to můj závod a já ho vyhraju. Skočil a jeho tělo se vnořilo do vody, jako by se ocitl v jednom ze svých létajících snů. Čas se opět zpomalil. Zajel do vody jako nůž a pak vodu krájel a voda se přesouvala a ustupovala a byla stále víc jeho. Dýchal volněji než na vzduchu. Věděl, že je na značce na pětadvaceti metrech, ale čas neexistoval. Dýchal, plaval, ohýbal se a přesouval vodu. Sto dvacet pět metrů a jeho svaly, jeho nové tělo, dělaly přesně to, co po nich chtěl. Při každé obrátce cítil svaly ve stehnech, v lýtkách i v ramenou, když zvedl ruce a ty rozrážely vodu. Bylo to sto padesát metrů, ale čas neexistoval a on přesouval vodu a ohýbal ji a podroboval si ji. Jeho ruka se dotkla kachliček na kraji bazénu a on se ani nemusel podívat nad sebe, nepotřeboval, aby mu někdo řekl, že vyhrál.
Vyhrál.

 

První den na nové škole Danny dostane od svého trenéra radu, díky které se mu sice podaří vyváznout z nechtěné pozice nováčka, přistěhovalce a outsidera, ale zároveň mu tak trochu změní život. „Pokaždé, když tě někdo urazí, musíš mu to vrátit.“ zní slova Franka Tormy. A ačkoliv si díky téhle strategii a také svému plaveckému nadání vydobude určité místo v týmu, ví, že třídní rozdíl se žádnou strategií překonat nedá. Navzdory všemu se však spřátelí s Martinem Taylorem, blonďatým klukem ze zazobané rodiny, který nemá potřebu se s Dannym srovnávat a bere ho tak, jak je.
Danny se prokousává školním rokem, školní kulturou a všemi těmi zlatými hochy kolem i plaveckou přípravou na důležité závody, které jeden po druhém vyhrává, až do rozhodující chvíle, která mu doslova změní život.

Neumím lítat, pomyslí si Danny a brada mu klesne na prsa, jsem připoutaný k zemi. A koutkem oka jen tak tak vidí mladého trenéra, který ho vytáhl z vody, jak něco říká doktorovi, a tu mu dochází, že ten trenér není zas až tak mladý, protože v jeho krátkém plnovousu prosvítají šediny. A i když nic neslyší, ví přesně, co ten muž doktorovi říká. Neslyší, ale slova jako by k Dannymu přicházela srdcem, nikoli ušima, a Danny slyší tato slova: Za tuhle chvíli se bude stydět celý život.

BarakudaMezitím je čtenář několika vloženými kapitolami provázen životem současného Dana, který žije s cejchem, jenž ho tak trochu stahuje ke dnu. Text je prokládán vzpomínkami na čas strávený ve vězení, kam se dostal za… netřeba prozrazovat :). Postava Dana Kellyho se pomalu stává komplexnější, jak postupně odhaluje všechny kostlivce ve skříni, svou touhy a přání, epizody ze života na střední, které by raději zapomněl nebo ty z míst, kam se dostal pak.

Jsem tím typem člověka, jakého by ve světě venku nenáviděl, Carlo by mě nenáviděl se šílenou zuřivostí. A já nikoho nezmlátím, nezmrzačím ani nezabiju, protože jsem si slíbil, že už nikdy nikoho ani nepraštím, ani nezmlátím, ani nezraním. Ale abych to mohl dokázat, budu se muset držet stranou od světa. Tohle mě na tom, až vykročím opět ven vstříc slunci, děsí nejvíc. Jakmile budu venku, budu si muset najít svět v podzemí. Budu si muset najít svět bez slunce.

Cesta životem Dana Kellyho je podmanivým dobrodružstvím otevírajícím všechny dveře, které by mnozí z nás nechali raději zavřené. Umně postavený text pracující se střídajícími se časovými rovinami nenechá čtenáře ani na chvilku zahálet a rozhodně nenudí. Ponořit se do hlubin lidské duše a pokusit své štěstí v zápase s mnoha démony tam dole nyní můžete spolu s Barakudou. A říkám to rovnou – ať už vás voda přijme nebo ne, tohohle výletu nebudete litovat.

 

Luce

Knihožrout. Volnočasová aktivistka. Audiobook lover. Pohybový maniak a nadšenec. Hudební narkomanka. Naivní snílek. Ostravská náplava. Amatérská grafička. CML sLez Grrls.