Francine OomenEclaire Francine Marie Oomenová je nizozemská autorka dětských knih, grafička a výtvarnice. Dětskou literaturou se zabývá už od svých studentských let. Přímo do psaní knih se pustila v roce 1990, kdy vydala svůj první titul Saartje en Tommie op de boerderij (Van Goor, 1990). Její nejpopulárnější se stala série Jak přežít… (Hoe overleef ik…, Van Holkema & Warendorf), kde přenesla svoje autobiografické zkušenosti dítěte z rozvedené rodiny do příhod dospívající dívky. Knihy ze série získaly devětkrát Cenu nizozemské dětské poroty.
Druhou populární sérií je Lena Notýsková (Lena Lijstje, Van Holkema & Warendorf). U nás z ní česky vyšly dvě knihy – Lena Notýsková (Mladá fronta, 2013) a Tajemství Leny Notýskové (Mladá fronta, 2014). Francine se v nich nebojí otevřít taková témata jako je opět rozvod rodičů nebo homosexualita. Lenčiny příběhy také sama ilustrovala.

Lena NotýskováPrvní svazek z roku 2013 seznamuje čtenáře s jedenáctiletou školačkou z Amsterodamu, která si ráda zapisuje seznamy možností, ze kterých vybírá při svém rozhodování o všem možném. Píše je do svého notýsku, a tak jí rodiče přezdívají Lena Notýsková. Seznamy jí pomáhají vymýšlet nejrůznější alternativy pro to, co si obléct ráno do školy, co by mohlo být k večeři nebo které z jejích spolužaček jsou nejhorší a kteří z kluků hrají nejlépe fotbal. Lena má totiž ve svém věku blíž ke klučičím kamarádům, naopak to holčičí povídání ji moc nebaví.
To se však změní, když pozná San. San se jejím seznamům nesměje, naopak, umí dokonce Leně s jejich vymýšlením pomáhat. Z Leny a San se stávají dobré kamarádky a notýsek už není jediným, komu se Lena svěřuje. San je s ní také ve chvíli, kdy načapá svého tatínka s cizí ženou v parku. A že nejde jen o náhodné setkání, jí brzy dojde. Doma na ni čekají těžké chvíle, protože její táta se opravdu zamiloval do jiné ženy a teď neví, jak se má rozhodnout. Lena zanedlouho pochopí, že umění rozhodovat se není automatickou vlastností dospělých a že i oni se dostávají do situací, kdy neví kudy kam.

Když jsme se rozloučily a já se vydala k domovu sama, klesla moje nálada zas rychle na bod mrazu. Připadalo mi, že každá moje noha váží sto kilo. Ploužila jsem se nejpomaleji, jak to jen šlo. Raději bych se vrátila k dědovi a babičce. Mohla bych si ještě jeden den myslet, že to všechno dobře dopadne. Teď jsem už vlastně určitě věděla, že to tak nebude. Mohla bych občas předvídat budoucnost. Zahlídla jsem ji v máminých očích. Když jsem přišla domů, seděli taťka a mamka v kuchyni u stolu a pili čaj. …
„Tati, vybral sis něco z mýho seznamu?“ zeptala jsem se chraptivým hlasem.
Taťka se na mě podíval dost vážně a odpověděl mi: „Nemůžu se rozhodnout, co udělat, Leni. Mám rád maminku, ale i Ellu. Dospělí si taky někdy nevědí rady, když musí něco vyřešit. Proto budu nějakou chvilku bydlet někde jinde, abych se na to mohl líp podívat a v klidu o tom popřemýšlet.“

Druhá kniha, Tajemství Leny Notýskové, která vyšla o rok později, zachycuje Lenu v šesté třídě. Její rodiče žijí odděleně a ona tráví čas střídavě u každého z nich. V tomto díle se střetává s nevyhnutelnou nutností poznat tátovu novou přítelkyni, čehož se bojí jako čert kříže. To ale není jediná zapeklitost, se kterou se bude muset vyrovnávat. Její maminka se totiž velmi sblíží se svou přítelkyní a Leně brzo dojde, že nejsou jenom kamarádky. Se všemi obtížemi jí ale vypomáhá její notýsek, kamarádka San i bezdomovec Teo.

Tajemství Leny NotýskovéSnažila jsem se proklouznout, ale mamka mě zadržela.
„Pojď, beruško, posedíme hezky chvilku u stolu. Máš ještě skoro hodinu, než budeš muset vyrazit. Rády bychom ti s Andreou něco řekly.“
Jsem jasnozřivá. To už není normální. Vždyť jsem to říkala.
„Já už to vím. Vy jste totální lesby,“ vyhrkla jsem.
Mamka zčervenala jako ředkvička, Andrea upustila cukřenku a já jsem vystřelila nahoru. Mamka se vydala za mnou. Andrea naštěstí ne. Stála jsem před zrcadlem a kartáčem jsem si rvala vlasy. Měla jsem v nich spoustu cucků. Stejně jako v sobě.
„Leni, chápu, že je to pro tebe šok. Všechno ti vysvětlím.“
„Nepotřebuju to slyšet,“ odvětila jsem. V kartáči zůstal celý pramínek vlasů. Začala jsem si kousat nehty. To už jsem nedělala pěkně dlouho.
„Je to pro tebe tak hrozný?“ zeptala se mamka. Přisedla si ke mně na postel.
Podívala jsem se na sebe do zrcadla a pokrčila rameny. Vypadá to zvláštně, když se koukáte na svůj plačící odraz.
„Připadá mi to takový divný,“ řekla jsem. „Přece jsi byla vdaná za taťku? Proč teď najednou máš přítelkyni?“
„Zamilovala jsem se do Andrey,“ odpověděla mamka. „A úplně náhodou je to žena. Víš, jde o to, jaký kdo je, a co kdo je. Muž nebo žena, chudý nebo bohatý… Prostě se to přihodilo. Já jsem si to taky nikdy nemyslela. Moc dobře mi rozumí a je nám spolu tak fajn a ona je…“
„Jo, jo, dobrý,“ řekla jsem. „Ale myslelas na mě? Co mám teď říct ve škole? Všichni se do mě budou strefovat a budou se mi smát!“
„Pravdu,“ prohlásila mamka. „Vždyť je to úplně normální, ne? Leseb a homosexuálů je na světě opravdu dost. Děti mají taky. To je naprosto normální.“
„Tobě se to zdá normální,“ zakřičela jsem. „Mně ne. Zničehonic mám, aniž bych se o to někoho prosila, dvě macechy najednou, a já tu Ellu nenávidím a taťka má radši ty její pitomý děti než mě!“
A rozbulela jsem se ještě víc.

Jak ilustrují krátké ukázky, autorka staví svou malou hrdinku před různé obtíže. V knížkách se jí ale povedlo vytvořit vcelku dobře namíchaný mix dětských rošťáren, příhod a humoru, který dokázala doplnit problémy závaznějšího rázu takovým způsobem, aby celý příběh působil celistvě. Ostatně to bylo také záměrem této knižní série, jak přiznává autorka sama.
Ačkoliv mi nebyl jazyk překladu příliš blízký, přisuzuju to spíš své dospělosti než špatné překladatelské práci :). Určitě bych knižní sérii doporučila všem rodičům, kteří se zajímají o myšlenkový rozvoj svého dítěte ne jen tradičním způsobem. Problémy, které řeší Lena Notýsková, totiž mohou postihnout každé z nich a výchova k otevřené mysli je v dnešní multikulturní společnosti důležitá.

Poslechnout a podívat se na krátký záznam besedy a rozhovoru s Francine Oomenovou můžete v tomto videu.

 

Luce

Knihožrout. Volnočasová aktivistka. Audiobook lover. Pohybový maniak a nadšenec. Hudební narkomanka. Naivní snílek. Ostravská náplava. Amatérská grafička. CML sLez Grrls.