Dánská dívkaDavid Ebershoff má za sebou úspěšnou kariéru ve vydavatelství Random House. Je učitelem tvůrčího psaní a jeho literární konto zatím čítá čtyři tituly. Největší ohlas mu přineslo vydání Dánské dívky, románu inspirovaného skutečným životním příběhem muže, jenž se rozhodl podstoupit chirurgickou změnu pohlaví a přijmout tak konečně své pravé já. Nakladatelství Domino české vydání načasovalo na dobu, kdy do kin vešla také filmová adaptace s oscarovým Eddiem Redmaynem, jehož americká akademie ocenila za ztvárnění Stephena Hawkinga v Teorii všeho.

Já sama jsem nejdřív chtěla samozřejmě přečíst knihu a pak se nechat okouzlit filmem. V tomhle případě mi ale načasování nevyšlo a film jsem viděla dříve, než mi kniha přistála ve schránce. Filmové adaptaci musím přiznat skvělé herecké výkony, dobré obsazení, kostýmy a kulisy. Obrazy Lili malované Gretou byly skvělé a pomohly zdůraznit vztah malířky a modelky. Málokteré filmy se vyrovnají knižní předloze. Filmová Dánská dívka je ale podívaná, která rozhodně stojí za to, ať už posléze po knize sáhnete či nikoliv. Oba nosiče totiž podávají do jisté míry podobné verze fiktivního příběhu založeného na skutečných událostech.

Stejně jako u filmu i v knize se zlomový okamžik děje hned na prvních stránkách. Během několika vět poznáváme malířský pár, manžele Wegenerovy, žijící v Kodani a malující každý ve svém pokoji. Americká rodačka z Pasadeny, která svého muže doslova uhnala na schodech Královské výtvarné akademie, prostě požádá manžela, aby jí stál modelem místo operní pěvkyně, která jí právě zrušila sezení. Úspěšný malíř zapadlých dánských blat a močálů, Einar, jenž by své ženě snesl modré z nebe, aby jí konečně pomohl najít správnou múzu, souhlasí. Ve chvíli, kdy si přiloží půjčené šaty k tělu a zkusí natáhnout hedvábné punčochy, se však jeho život navždy promění. Greta v něm právě probudila Lili, Einarovo dlouho potlačované pravé já, které se postupně stále častěji objevuje v bytě Wegenerových, půjčuje si Gretiny šaty, oslňuje muže na ulici a uvědomuje si pravou podstatu věcí v Einarově dosavadním životě.

Přetáhl si šaty přes hlavu. Na krabičku s líčidly začal pohlížet jako na paletu. Na obočí se použije hnědá barva. Zlehka se vystínují oční víčka. Na rty se nanese rumělka. Několika tahy se vybarví tváře. Líčení se podobalo malování – bylo to jako když štětcem namaloval na čisté plátno průliv Kattegat v zimě.
Šaty byly důležité a líčidla také, ale skutečná proměna se udála, teprve když sestoupil hluboko do svého nitra a probudil v něm Lili. Musela vyjít ven s vlhkou rukou v Einarově dlani a nechat se od něho ujistit, že patří do jasného, lomozivého světla venku.
Posadil se na postel a zavřel oči. Po ulici hlasitě rachotila auta. Dveřmi na terasu lomcoval vítr. Einar za zavřenými víčky sledoval barevná světla, která vybuchovala v černé tmě jako minulou sobotu ohňostroj nad mentonským přístavem. Srdce mu tlouklo pomaleji. Cítil lepkavou pásku na penisu. V hrdle ho zalechtal vzduch, který vdechl. Na pažích mu naskočila husí kůže a zamrazilo ho v zádech. Zalapal po dechu.
Zachvěl se. Einar zmizel a zůstala tu jenom Lili. Dopoledne posedí Gretě modelem. Projde se s Hansem po nábřeží a rukou si bude clonit oči před srpnovým sluncem. Einar se stane pouhým námětem hovoru. „Po Blatand se mu dost stýská,“ řekne Lili hodně nahlas.
Opět se rozdvojili. Jako rozpůlený vlašský ořech, rozloupnutá ústřice.

Dánská dívkaDavid Ebershoff v doslovu uvádí, jak se inspiroval příběhem skutečné Lili Elbe, která se v třicátých letech dvacátého století rozhodla ukončit svůj život jako dánský malíř Einar Wegener a začít jej nově jako Lili. Podstoupila sérii operací v drážďanské Městské ženské klinice, na jejichž konci se stala konečně tím, za koho se skutečně považovala. Co oceňuji, vítám a ráda bych to viděla v každé knize, je přítomnost nejen autorova vlastního doslovu, který si můžete v originále přečíst i zde, ale také přiložený rozhovor o námětu, zpracování a pohnutkách k napsání této knihy. Dozvíte se právě například to, že skutečný životní příběh Lili přesně nezachycuje ani film, ani kniha. Ebershoff toho o ní hodně načetl, vyhledal si staré články z drážďanských novin, protože operace se stala senzací tehdejší doby, prostudoval životopis, který Lili sama pomáhala sestavit a strávil také nějakou dobu pozorováním obrazů Gerdy Wegenerové, Einarovy skutečné dánské manželky. A pak sepsal příběh. Příběh o identitě, znovunalezení a přijetí vlastního já. Ale také příběh neuvěřitelně silné lásky, touhy a přátelství.

Greta si vybavila Einara na schodišti Královské akademie výtvarných umění. Tehdy již byl profesorem, ale stále vypadal jako chlapec na počátku puberty. Jako by měl ráno při mytí teprve objevit první zlatohnědý chloupek v podpažní jamce. Greta věděla, že po fyzické stránce nikdy nebyl v pořádku. Třeba to nebylo vůbec důležité. Míchala lžičkou kávu a myslela na to, že by možná měla profesora Bolka poslat zpátky do Drážďan. Najednou nevěděla, jestli víc milovala Teddyho Crosse nebo Einara. Říkala si, že na tom nesejde, ale nevěřila tomu. Ráda by své dilema vyřešila a měla zase klid, ale nevěděla jak na tom vlastně je. Pak si vzpomněla na Lili – na její půvabnou hlavu a na to, jak  delikátně drží ruce, jako by se je chystala položit na klaviaturu piana. Na její tichý hlas připomínající vánek, jenž dýchá do křehkých okvětních plátků oranžového máku, který v zimě roste na polích v okolí Pasadeny. Na její zkřížené bílé kotníky. Greta se v duchu ptala sama sebe, koho má raději. V tom si profesor Bolk odkašlal, až mu poskočil ohryzek, a s naprostou jistotou pravil: „Takže se s vámi a s Lili setkám v Drážďanech.“

 

Luce

Knihožrout. Volnočasová aktivistka. Audiobook lover. Pohybový maniak a nadšenec. Hudební narkomanka. Naivní snílek. Ostravská náplava. Amatérská grafička. CML sLez Grrls.